BOULDERING

Ject v pěti lidech lézt z Budějovic je hodně velkej úspěch... !!!

Sice to vypadá, že lezení s lanem je skoro mrtvý, ale snad né na dlouho! Podmínky a nálada spěla k tomu, že se pojede bouldrovat. A proč se nepodívat do jedněch z nejlepších bouldrových oblastí v ČR?? Kór když se to dá spojit s návštěvou kamarádů ze severu, na které jsem se těšil.

Navštívili jsme nejdříve Bahratal další den Modřín a poslední volný den (pondělí 28.10.) také Sněžník. Každá oblast je jiný materiál, jiné dopady, jiná krajina... ale všechny jsou dobrý!

Těšil sem se hlavně také kvůli tomu, že jsem jel vyzkoušet novou techniku... no a co z ní vypadlo je tady:

Snad se bude líbit!!

https://vimeo.com/78771606

PŘEDNÍ VÝTOŇ

Každoroční schůzka bouldristů na Jihu Čech jako pozůstatek parádní akce FBF (Film Boulder Fest). Všechno stojí nějakou práci a tak z víkendové akce se stalo jen komorní setkání bouldristů, ale vždy to stojí za to!!

Tentokrát se vyrazilo do Přední výtoně, kde Luky s Vláďou a Petrem udělali spoustu práce a vznikla tak nová oblast s parádníma lajnama. Materiál je hodně kousavej a tak to není na nějaký dlouhý lezení. Na akci jsme přijeli opět někdy po obědě zalezli a pak se sešli v hospodě. Kde probíhal závod o otáčení skleniček. Celý stůl u toho vydržel asi 3 hodiny a dost jsme se u toho všichni pobavili. Ale ten talíř... ten nechápů (viz video)

Další den sme se byli podívat na hezké převislé stěnce, kde je asi 10bld. Pak jsem přejeli do Loučovic a dodělali si kůži na prstech a pak hůrá domů.

Díky Lukymu Vláďovi a dalším organizátorům a těším se na další shledání...

Průvodce zde: http://www.bouldering.cz/clanky/predni-vyton.html

No a nějaký fotky? Hmm fotky ne, ale zde se můžete podívat na super atmosféru:

https://vimeo.com/77422198

CEUSE 2013

Na začátku léta vyrážíme do Francouzského Ceuse. Jedu s klukama ze severu a jak se po čase ukáže, sedáme si parádně do noty a užijme si lezení a společného času víc než sem předpokládal.

Na Ceuse si mi nejvíce líbí lezecký režim. Ráno nikam nechvátáte, dáte si na pohodu snídani a jdete si ještě schrupnout. Vstanete a uděláte si lehký oběd a pak zase odpočíváte. Kolem půl druhé vyrazíte pod skály. Jde se asi hodinu do kopce, ale člověk si zvykne. Pak se leze až do tmy a následně se rozeběhnete z kopce a kolem desáté večer jste u auta. Večeře a posezení. Na začátku pobytu je hodně chladno a tak chodíme brzo spát.

Během rest dayů jezdíme nakupovat a já jsem zase jak u vytržení co všechno se dá koupit, jak kvalitní a za jakou cenu... Takže pokaždé chytám nákupní horečku a nejvíce mě baví jak si vždy sedneme na parkovišti k autu a baštíme na co máme největší chuť. Zbytek rest dayů trávíme u jezera koupáním, vařením, protahování a přípravou na další lezení.

Strávili jsme zde krásných 14 dní a ačkoliv lezení je zde dost přísné užili jsme si to!! A to je důležité.


zde je video z parádního zájezdu!!

http://vimeo.com/74235482

Labák s pobliónem

V pátek vyrážíme v Best of složení do Frankenjury. Po nákupu, kde si musí Kropi několikrát odskočit vyrážíme. Před prvním parkovištěm slyším ze zadní sedačky... můžeš mi prosím zastavit. Nikam nechvátáme a furt doufáme, že se udělá Kropimu dobře.

Ale je skoro půl 11 večer a Kropi jasně zavelí. Odvezte mě domů! Takže náš výlet končí záhy. Ale co bychom to byli za kamarády pokud bychom v tom nechali Kropiho samotného. Domlouváme se, že pojedeme domů a zkusíme to ráno jestli mu nebude lépe.

Ráno vyrážíme opět ve 4 i když Kropi nemá stále zdravou barvu. Ale smích, kamarádi a čerstvý vzduch ho vyléčí. Dojedem nakonec do Labáku a moc se nám tam líbí. Je sice horko a podmínka špatná a tak lezeme lehký cesty a užíváme si toho, že jsme venku.

Heslo víkendu, které jsme se naučili:

Až budeš tak já už jsem...

OBŽERSTVÍ V JUŘE

Je zvláštní jak to s tou Frankenjurou je. Jsou období, kdy mě to tam vůbec nebaví a raději bych jezdil jinam. Pak jsou však také období, kdy se mi tam líbí. Asi je to hodně dáno tím, jak se tam člověku daří a na jaké narazí oblasti. Také je hodně důležité, tedy alespoň pro mě, s kým tam člověk je.

A na tomhle zájezdu byli samé superlativy. Cesty, které mě bavili a kamarádi s kterými se člověk celý den směje. Co je vlastně důležité? Něco přelézt? Hmm... to je vždycky fajn, ale pokud bych to měl vyměnit za společnost, která se mnou bude? Neměnil bych výkony za pohodu, kterou při krásných dnech ve skalách s kamarády prožívám.

Pokud je oboje... Ale na světě není přeci všechno tak jak bychom chtěli.

A tady je další videjko, které Vám přiblíží jak jsme strávili víkend. V "lehkých" oblastech bylo často mokro tak se dalo, alespoň hodně jíst a odpočívat....

ČP Boulder X

Na posledni chvíly zkouším Laďu přemluvit ať jede se mnou. Boužel bez úspěchu. No nic byl sem rozhodlej, že pojedu klidně sám. Cíl byl jasnej probojovat se nějakým způsobem do finále! Postupuje 12lidí a tak šance byla.

Startuju v první skupině a tak začínám v 11:00 . Máme připraveno osum bouldrů. Nakonec se mi podaří přelézt všechny do tří pokusů až na trojku která je v koutě, ty moc nevyhledávám a taky to tak vypadalo, utrápim ho až na 12 pokus (díky Kátě za trpělivost :-) . Kdybych měl vybrat 3 nejhezči tak asi  1, 4 a 8. Z kvalifikace jsem spokojen a o to ještě víc, když zjišťuji že postupuju z druhýho místa. Přibližně v 19:00 začiná pánské finále, pomalu se rozlezu a už jdu na to. Na prvním bouldru dávam zónu a přijemně mi nateče. Na dvojce si trošku odpočinu ale na víc jak zónu jsem neměl. Trojka vypadá v pohodě zona na první, ale pak se nějak nemužu dostat přes ní. V posledním pokusu změním program a už koukám po topu boužel už mám nateklo a jen ho poplácnu :-) . 5 minul na odpočinek je ale málo a tak jdu na čtyřku s nateklýma prackama. Po pár pokusech dávam zonu a končim v bouli krok před topem, kterou nemam šanci s nateklýma ruka přebrat (nejhezčí bld ve finále). No nic teď už mě čeká jenom pětiminutové trápení na pětce. Celkem 5zón na 12 pokusů a to mi stačilo na 5 místo z 26. Pro mě nejlepší závod na kterým jsem byl, bouldry super, organizace bez problemů a umístění nad plán. Díky všem co přijely , Vildovi s Olinem za krásný bouldry a vítězům Štěpánovi a Karině velká gratulace!

 Finále bld. 3

 Finále bld. 4

 Vyhlášení

Škrovád 2

Kvůli pracovním povinostem musím zrušit juru a tak vyrážíme alespoň na Škrovád. Luky tam má rozlezený dvě 8A a tak se na ně těší!

Já si nesmím zapomenout lano, abych mohl vyzkoušet místní perlu - Moucha tse-tse.

Luky to tam nabombí hned z druhý bomby, ale shodí to na 7C+ a na druhý 8A není vůbec podmínka. V noci pršelo a je trochu dusno. A boule v 8A se nedá udržet.

Já si vymyslím kroky ale ten jeden mi stále nejde a nejde...


No a tady je jak to dopadlo...

http://www.youtube.com/watch?v=MmqTcRmGvcE

Omlouvám, se ale nějak to tam nejde vložit... 

Osp

Tak jaro stále nepřichází...

A když jaro nejde za lezcema, musí lezci za jarem. Tak jedeme na prodlouženej víkend do Ospu. Jsme 4 a zůstaneme nakonec jen 3. Ale nevadí. Prostřídáme se a za 3 dny si zalezeme až až...

Nejdříve jdeme do Ospu, další den do Miša peče a pak zase do Ospu. Všude něco zbomíme, ale hlavně užíváme sluníčka.

A taky místních pochoutek jako je pleskavica a cukrárna, kde dělají úplně super dorty! No a grilování není také špatné.

Prostě 3 krásné dny... Snad to jaro přijde i k nám... I když do Ospu bych jel hned znovu!!

ŠPANĚLSKO - SIURANA

Na letošní jarní výlet jsem se těšil. Bandičku z Jižních čech jsme měli doplnit společně s Pražáky. Nejdříve nás bylo 6 pak 4 akorát do auta a jak to tak bývá zůstali jsem jen 2...

Nevadí! Koupili jsme letenky a vyrazili. Na letišti nás čekalo nemilé překvapení, to když nám oznámili, že autopůjčovna od které jsme měli zamluvené auto, již nepremává. No ale když máte s sebou platební kartu (a něco na ní) není, žádný problém neřešitelný.

Toto zdržení nás připravilo o nákup, ale to zase mělo tu výhodu, že jsme byli nuceni navštívit místní špeluňky a to taky nebylo k zahození.

No a pak už jsme jen lezli... no vlastně moc né. Nepřálo nám moc počasí. Pršelo, dost foukalo.. no nebylo to ideální a z 20 dnů jsme nakonec lezli jen 8.

Ale párty stáli za to! Nebylo nouze od 20 lidí okolo ohně... a to je prostě paráda!

Neměl sem moc času na trénink a tak jsem se spíše rozlejzal, za to Lautnič měl formu!!

No a jak nám to šlo, jak jsem se měli... asi více napoví video:

Takže díky a zase někdy v Siuraně!

Škrovád

Počasí na Velikonoce vypadá hrozně. Předpověd se stále mění. Nakonec se v pátek večer dohodneme, že pojedem ráno na Škrovád.

Škrovád je starý lom... a taky to byl první letošní písek. Jsou zde cesty na lano a bouldry. Ač máme sedák a další propriety, lano zapomínáme a tak celý den jenom bouldrujeme. Jede tým LANOVKA a ještě Vláďa s Pája.

Po chvilce lezení se k nám přidá partička z Prahy a nakonec je nás pod skalama 12. Takže parádní akcička. Lezeme spoustu lehčích věcí, abychom se zahřáli a Luky tam sází jednu pecku za druhou. Za půl hodiny vyleze dvě 7C (to jedno pak shodí). Následuje 7C+ a na lopatě má 8A. Ale přeci jenom síly ubívají a kůže na prstech ještě rychleji...

Ostatním se také daří, ale na Lukyho výkony nemáme.

Důležité, ale je že nás to všechny bavilo a užili jsme si první letošní lezení na písku (alespoň pro mě) a spokojeně s prolezenýma prstama jsme jeli domů z parádního výletu.

Takže děkuji klucí...

A jen ještě jednu perličku...

"KOKAIN? TO JE DĚTSKÁ HRA... TO JE JAKO PEXESO..."

El Chorro - Vánoce 2012

Vánoční shon, zima, přežírání, pohádky... To mě moc nelákalo a tak ještě před odletem na Madagaskar se domlouváme, že bychom někam jeli. Letenky jsou drahé a tak nakonec jedem do El Chorra autem. Je nás 6 a tak je jasné, že to bude sranda.

Jedu já, Franta, Mirka s Alešem a Dawyt s Evčou. Všichni máme dost práce před Vánoci a tak jedeme na noc a pak dalších 29 hodin než dojedeme do kýžené oblasti.

Čeká nás teplo a konečně spánek v rovné poloze. Pronajímáme si chatku v kempu a pak už nás čeká jen lezení...

Pravda, dojde i na rest day a děláme něco jiného. Chorro toho zase nenabízí toliko a přeci jenom už jsem tu byl před dvěma lety... Ale Gibraltar byl parádní a na fotkách to jistě je poznat!

Užíváme si to parádně. Na Štědrý den grilujeme a další dny lezeme v tričku i bez. Pokud tedy nefouká vítr a svítí slunko. To naštěstí svítí skoro pořád.

A co se za ty dva roky změnilo? Lezení je pořád dobrý, ale není ho tady moc. Jídlo je stále levnější než u nás a skvělý. Jediné co mě zklamalo... Hašišáci. Co se děje??

Zlatý časy El Chorra jsou už asi pryč. Zevláci mizí a i sem vstupuje stále více civilizace... Ale co jsme si nadrobili to si musíme také sníst. Přesto tam bylo parádně!

Děkuji účastníkům a zase někdy...